Le Mans 2021: Tohle mohlo bavit jen Japonce

Také letošní vydání klasika 24h du Mans trpělo nedostatkem účastníků v nejsilnější třídě „Hypercar“. Obě tovární Toyoty proto mohly porazit jen defekty. Japonci ovšem vážné problémy neměli. Závodili jakoby ve vlastní lize a nakonec slavili zcela dominantní vítězsví stylu 1-2 o jehož hodnotě se jistě dá diskutovat… 

Pohled na soupisku startujících v hlavní třídě letošní 24hodinovky v Le Mans sice nesliboval (podobně jako v minulých letech) příliš vyrovnaný průběh, tento podnik ale patří k nejtradičnějším našeho sportu a tak mu i letos patřila relativně velká pozornost médií. A-propos tradice: Poprvé od roku 1968 se nejelo o zaběhlý červnový termín. Před 33 lety to způsobily chuligánské nepokoje v Paříži, letos ona neblaze známá „mediální chřipka“.

Ale zpět k oné málo slibné soupisce: Výstavní (naprosto přetechnizovaná a tím finančně nedostupná) třída „Hypercar“ obsahovala celých 5 přihlášek. Dvě od jasného favorita Toyoty, dvě od amerického dobrodruha/kutila Jima Glickenhausa a  jednu od domácího výrobce Alpina, jehož vůz LMP1 vlastně pravidlům hypercarů neodpovídá… Mnohem veselejší byl pohled na prototypy třídy LMP2. Bylo jich rovných 25. Experti očekávali právě zde ty nejzajímavější souboje – a rýpalové si přáli, aby (po odpadnutí Hypercarů) i jeden z nich vyhrál – jak se málem přihodilo nedávno. Zbytek 62 startujících tvořily mnohem pomalješí vozy GT a jeden „speciál pro postižené“ (špičkový motorsport si prostě někdo v FIA spletl s Paralympics…).

Le Mans má, coby mediální záležitost, čtyři důležité vrcholy. Zaprvé zcela přetažený „hype“ před podnikem, kterého samozřejmě nejvíce využila favorizovaná automobilka Toyota. Zadruhé boj o pole-position, který také šel zcela jasně na konto Japonců (Kobajaši zajel zlehka o 1,6s rychleji, než konkurence). Zatřetí vedení po startu, o které se Toyotě postaral pilot prvního stintu, Mike Conway. Od 16:00h v sobotu odpoledne tedy šlo jen o to, docílit i čtvrtého vrcholu – celkového vítěztsví o 24 hodin později.

A právě v ohledu na celkový triumf nezačala operace Toyoty nejšťastněji. V La Sarthe poprvé po mnoha dnech pršelo! Na takové podmínky zcela nepřipravené pole tedy dostalo od ředitelství tři kola za Safety-Carem. Start za vodícím Porsche velkému glancu Le Mans sice trochu ubral, poleman Conway se ale po oněch třech okruzích suverénně  ujal vedení. Za ním ovšem vrazil zcela přemotivovaný Olivier Pla (Glickenhaus) do druhého japonského vozu s Buemim v kokpitu. Oba mohli se ztrátou pokračovat a Nicolas Lapierre (Alpine) se na čas těšil z druhého místa. Conway poté demonstroval, že se jeho GR101 nachází ve vlastní třídě a ostatním rychle ujel. Po začátečnických chybách Lapierra a Westbrooka ve druhém Glickenhausu se po první hodině na druhém místě skutečně dočasně usadil vůz třídy LMP2: Jota-Oreca s Portugalcem Felix da Costou v kokpitu.

Bývalý pilot F1 Buemi ale neměl problém, aby druhou Toyotu brzy poté protáhl z hloubi pole na druhou pozici a oba japonské vozy od té chvíle nerušeně držely dvojité vedení, přičemž obdarovávali soupeře za soupeřem celými koly ztráty…  

Situace ne špičce se poté trvale stabilizovala, soumrak a především déšť kolem 21:00h ovšem několika týmům Le Mans 2021 silně pokazily: na mokré trati se se mnoho účastníků (hlavně ve třídě LMP2) rozloučilo s dobrým výsledkem směrem štěrku, či dokonce svodidel. Nejdříve vrazil Argentinec Colapino do Němky Floerschové, kterou později torpédoval Ligier týmu Algarve. Znamenalo to konec pro dívčí tým Floersch/Calderon/Visser. Ve stejný okamžik havarovaly v šikaně po první zatáčce oba vozy stáje United Autosport a také jezdci chrabrého ARC Bratislava (Konopka/Webb/Konopoka) byli více mimo trati, než na ní. Dále vepředu hodnocení LMP2 zahodil zkušený Anthony Davidson nehodou všechny naděje vedoucího týmu Jota.

Právě takové okolnosti potvrdzují třídu skutečných borců. Posádky Toyoty si v noci podobné faux-pasy nedovolily a když se roztáhla ranní mlha vedli Conway/Kobajaši/Lopez o dobré 2 minuty před sesterskou posádkou Buemi/Nakajima/Hartley. Na starou Alpinu LMP1 Lapierra, Negraa a Vaxiviera měli gigantický náskok 4 kol – letošní Le Mans byl skutečně „non contest“…

Ve třídě LMP2 se mezitím prosadily oba vozy Oreca belgické stáje WRT. Vedla posádka Frijns/Habsburg/Milesi před Kubicou/Delétrazem/Yeem. Mezi vozy GT kraloval AF-Corse Ferrari 488 Pier-Guidiho, Calada a Ledogara.

6 hodin před koncem ovšem Japoncům přeci jen ztuhly rysy. I když jen na chvilku: při výjezdu z pomalé Arnage Buemiho GR101 náhle zpomalila. Nač dříve musel pilot vyrukovat s kladivem a šroubovákem, se ovšem dnes řeší jinak: Švýcar svou elektronickou obludu zastavil a vypnul. Pak zmáčkl tlačítko „reset“, všechny myslitelné i nemyslitelná systémy vozu znovu naskočily a jelo se vesele dál…

Na absolutní dominaci Toyoty ale ani tohle nic nezměnilo. Oba tovární vozy si až do konce závodu vzájemně neublížily a aniž by vůbec naplno musely jít na hranice svých možností, slavily jejich posádky Mike Conway-Kamuj Kobajaši-José Maria Lopez a Sébastien Buemi-Kazuki Nakajima-Brendon Hartley dvojité vítěztsví. Toto vítězství vlastně nebylo v žádném okamžiku 24hodinovky vážně ohroženo – za takových okolností je Le Mans a vlastně i celý světový šampionát WEC fraškou…

S velkým odstupem třetí dojeli „lokální matadoři“ Lapierre/Vaxiviére/Negrao a pan Glickenhaus se mohl tešit ze skutečnosti, že oba jeho vozy nejenže dojely do cíle – i pomalejšímu z nich zůstala potupná porážka rychlejšími LMP2 nakonec uspořena.

Strašný osud potkal populární posádku Robert Kubica-Louis Delétraz-Yifei Ye: ještě v posledním kole vedli, když jejich vůz zůstal stát! Z vítězství v LPM2 se tedy radovali jejich týmoví kolegové od WRT, Robin Frijns, Ferdinand von Habsburg a  Charles Milesi. Zlatý pohár třídy GT si domů vezli piloti Ferrari, Alessandro Pier Guidi, James Calado a Come Ledogar, „slovenský“ Ligier se dostal jako 25. do hodnocení.

Facit: Pozorovat 24 hodin, jak jediný tovární tým zesměšňuje soukromou konkurenci, jen težko vyzvedlo sportovní hodnotu podniku. Pořádající ACO a FIA by se měly zamyslet nad tím, zda je jejich cesta technického overkillu, kterou s nimi mimo Toyoty nikdo nehodlá jít, správná.  Letošní Le Mans v mnohém smutně připomínalo věhlasné Indy500 – oba závody přežívají především díky svému velkému jménu a tradici. Ročník 2021 těžko vejde do dějin coby opravdový „klasik“… 

Výsledek 24h du Mans 2021:      

1. Conway/Kobajaši/Lopez, Toyota GR010 – Hypercar

2. Buemi/Nakajima/Hartley, Toyota GR010 – Hypercar

3. Negrao/Lapierre/Vaxiviére, Alpine A480 – LMP1

4. Derani/Mailleux/Pla, Gliskenhaus 007 – Hypercar

5. Briscoe/Westbrook/Dumas, Glickenhaus 007 – Hypercar

6. Frijns/Habsburg/Milesi, WRT-Oreca 07 – LMP2

7. Gelael/Vandoorne/Blomkvist, G-Drive-Oreca 07 – LMP2

8. Canal/Stevens/Allen, Panis-Oreca 07 – LMP2

9. di Resta/Lynn/Boyd, United Autosports-Oreca 07 – LMP2

10. Smiechowski/van der Zande/Brundle, Inter Europol-Oreca 07 – LMP2

Text a foto: Roman Klemm

reklama

Zveřejněno:

Share on facebook
Share on twitter
Share on telegram
Share on whatsapp
reklama

Novinky

reklama

Rubriky

Le Mans 2021: Tohle mohlo bavit jen Japonce

Zveřejněno:

Share on facebook
Share on twitter
Share on telegram
Share on whatsapp